Loňský růst českého HDP se letos už nezopakuje

Problémy Číny, rostoucí robotizace, strach z Brexitu a neřešená migrace zastaví razantní ekonomický růst Česka. Vracíme se k normálu, pojišťovnictví to ale nepomůže.

V roce 2016 nelze očekávat růst českého HDP srovnatelný s rokem 2015, který dle odhadů mohl dosáhnout až 4,6 %. (Obvyklý růst vyspělejších evropských ekonomik většinou osciluje okolo 2 %.) Ministerstvo financí odhaduje růst českého HDP v letošním roce ve výši zhruba 2,7 %.

Odhad HDP na rok 2016 lze tedy spíše považovat za návrat do normálního stavu. Letošní zpomalení má však hlubší důvody, než jen běžný ekonomický cyklus. V současné době existuje několik rizikových faktorů, které mohou negativně ovlivnit výsledek roku 2016 a to spíše ve 2.pololetí.

První faktor: Čína

Prvním rizikovým faktorem jsou hospodářské problémy Číny. Volatilita akciových trhů je pouze symptomem hlubších problémů, které pramení z několika na sobě nezávislých jevů a ty bude čínská ekonomika velmi obtížně překonávat. 

První jev souvisí s potenciální realitní bublinou, druhý,  významnější  je spojen s postupnou ztrátou pozice „továrny světa“ a to proto, že jednak již existují levnější země, jednak zde hraje stále větší roli robotizace. Náklady vyspělých zemí investované do robotizace a na její finální provoz jsou již mnohde menší než náklady na využívání Číny. Není pochyb o tom, že s vývojem technologie bude tento trend v budoucnu jen posilovat. 

Dalším problémem Číny je postupné stárnutí populace, růst nákladů na sociální a zdravotní služby, což může ve finále zdražit cenu čínské práce. Na možné problémy čínské ekonomiky upozorňovali již před lety někteří ekonomové, v Česku například Pavel Kohout.

Čína sice není stěžejním obchodním partnerem Česka, avšak je významným partnerem Německa (5. nejvýznamnější cíl exportu a 2. nejvýznamnější zdroj importu) a natolik klíčovým celosvětovým hráčem (16,3 % světového HDP, pro srovnání: USA 16,1 %), že by bylo naivní se domnívat, že se nás tyto problémy časem nedotknou.

Druhý faktor: EU – Velká Británie, Německo, migrace

Druhým faktorem je setrvání Velké Británie v EU. V případě Brexitu by vzhledem k vysoké koncentraci finančního průmyslu v londýnské City a nejasnostem ohledně regulatorních dopadů mohlo dojít k významnému krátkodobému narušení. Pro Česko je navíc Británie 4. nejvýznamnějším obchodním partnerem, takže dopady případného narušení volného pohybu zboží mohou být výrazné. K samotnému odchodu by sice došlo až v roce 2017, šok z referenda by ale na českou ekonomiku mohl mít vliv již tento rok.

Ekonomická situace eurozóny, která je klíčová pro situaci české ekonomiky, zůstává důvodem pro opatrný optimismus. Mezičtvrtletní růst HDP eurozóny i Německa ve 3. čtvrtletí roku 2015 dosáhl 0,3 %, rozhodně se tedy nedá mluvit o výrazném oživení. Na druhou stranu se oproti situaci před rokem významně snížila pravděpodobnost výrazných šoků typu odchodu některého z členských států eurozóny a současný růst je tažen především domácí poptávkou, která je umožněna mimo jiné relativně solidní fiskální pozicí Německa (veřejný dluh se v posledních letech snižuje a Německu se daří sestavovat víceméně vyrovnané rozpočty). 

Vše zde ale dosti komplikuje migrační krize. Neúměrně zpožděné reakce EU, neschopnost najít efektivní řešení a chaos přispívají k posilování obav  a nedůvěry v současné elity a k podpoře tzv. „blbé nálady“, která si již naplno vybrala svou daň v podobě názorových střetů zemí V4 a zbytku eurozóny a velmi rozpačitého výsledku voleb na Slovensku.

Slovensko je varováním pro ostatní země

Ten si vysvětluji přílišným fokusem premiéra na téma migrační krize a upozaděním dalších, aktuálně možná vážnějších problémů pro Slovensko, útoky médií na premiéra kvůli jeho postoji k migrační krizi, byť zajisté reflektoval většinový názor obyvatel a v neposlední řadě dali lidé přednost stranám, které volí daleko tvrdší postoj k současné politice EU a k migrantům, než současný premiér. Slovenský výsledek voleb nechť je odstrašujícím případem pro další země, nenajde-li se již konečně efektivní řešení tohoto nevídaného problému. Lidé se z obavy o bezpečnost budou uchylovat ke stále extrémnějším politickým stranám a výsledkem může být politický chaos a separatistické nálady a to rozhodně nesvědčí ekonomickému růstu. 

Efektivní  řešení migrační krize považuji tedy zejména z dlouhodobého hlediska za velmi zásadní, nehledě na ohromné zvýšení sociálních výdajů spojených s migranty , které již v Německu dosahují ohromných rozměrů, nehledě na zvýšení kriminality a zhoršení bezpečnosti obecně.  Efektivním řešením samozřejmě není žádná regulace migrace a nekompromisní prosazování absurdních kvót, ale zastavení této nekontrolovatelné migrace efektivní ostrahou vnějších hranic, deportace všech ekonomických migrantů z neválečných zón a nekompromisní a hlavně  spravedlivá  aplikace práva a pořádku na všechny bez ohledu na stav a barvu pleti (bez politické korektnosti a pozitivní diskriminace) spolu s pokusem o stabilizaci současných válečných ložisek a potřením pašeráckých struktur.

Pozitivním faktorem je stále čerpání dotací 

Pozitivním faktorem pro českou ekonomiku je čerpání fondů EU na období 2014-2020. Vzhledem k  objemu dostupných prostředků (22 mld. EUR) se jedná o poměrně výrazný zdroj poptávky, který přispěje k udržení hospodářského růstu.

Investoři budou upřednostňovat tituly trvalejší hodnoty

Co se týče investičního chování českých občanů, vzhledem k silně volatilnímu chování akcií a dluhopisů (od začátku roku navíc dosti výrazný pokles)  a vzhledem k averzi českých občanů k riziku, očekávám spíše kumulaci hotovosti a investice do titulů, které Češi považují za uchovatele trvalé hodnoty, zejména nemovitosti ( i díky poměrně výhodným úrokovým sazbám) a možná i zlata (díky růstu jeho ceny v poslední době).

Očekávané trendy pojistnému trhu spíše nepřejí

Co se týče pojistného trhu, výše uvedené faktory mu rozhodně nepřispějí a budou mít vliv na jeho vývoj. Trend se určitě negativně dotkne výnosů z finančního umístění  a rovněž bych neočekával výrazný růst předepsaného pojistného.