Warum Munich Re?

Nedá mi to, abych nenačrtl, co bych řekl šéfovi Munich Re k jeho názoru na evropskou migrační krizi a proč jsem víc než jindy rád, že žiju v Česku.

V pondělí vyšel na Novinkách.cz článek převzatý z německého týdeníku Der Spiegel o prohlášení předsedy představenstva největší světové zajišťovny Munich Re pana Nikolase Von Bomharda k příčinám a odhadům migrační krize.

S Munich Re spolupracuji již dvacet let a tak jsem byl z mnoha stran dotazován, co si o věci myslím.

Článek jsem si tedy přečetl. Po pravdě řečeno, je konzistentní s většinou naprosto nekonzistentních německých prohlášení a pro mne jediným důvěryhodným zdrojem situace v Německu zůstávají moji příbuzní žijící ve Würselenu (zdůrazňuji, že jsou rodilí Němci, nikoliv Češi) a jejich známí. Ti jsou jako většina racionálně uvažujících Čechů pragmatičtí, tedy ani ne hystericky promigrantští, ale ani ne xenofobní: přitom jsou celkem zděšení a mají strach, co se děje, proč se tak děje, jak se to řeší a co je čeká.

Situaci bohužel nezklidňuje ani prohlášení slovutného předsedy představenstva Vom Bomharda, a to prosím předestírám, že Munich Re je špičková, vysoce profesionální společnost.

V jeho prohlášení je mnoho výbušných sdělení a tenze v něm střídá uvolnění. Dozvídáme se, že současná situace je jen vrchol ledovce a že do pohybu se dá kvůli válkám a klimatu dalších šedesát milionů migrantů. To jsem se opravdu vyděsil.

Pak jsem se na chvíli uklidnil, když jsem se dočetl, že Německo to podle pana předsedy zvládne. Ale jen na chvíli, protože dále pan předseda uvádí, že ne úplně všechno, protože mají jen 600 tisíc volných pracovních míst. Z toho mi vyšlo, že se ostatní členské země Evropské unie musí podělit o 59 400 000 migrantů a to mi opět zaběhlo (to je samozřejmě vtip, protože Německo toho zvládne a zvládá mnohem více).

Moji obavu už pan předseda nerozptýlil ani uklidněním, že migrace je ve střednědobém horizontu alternativou ke ztrátě blahobytu a já se jen zamyslel, co je daní za alternativu migrace v dlouhodobém horizontu.

Jen pro představu o blahobytu, a to se prosím nechci pana předsedy vůbec dotknout, protože jeho společnost plně respektuji, je úspěšná, skvělá, gigantická a navíc se jedná o veřejný údaj z výroční zprávy Munich Re: jeho roční příjem činil v loňském roce 4 726 590 eur, což je v přepočtu nějakých 127 milionů korun.

Dobře, ale nějak mi pořád uniká smysl jeho prohlášení, moc nechápu, proč se k tématu vůbec vyjadřoval. Jediným vysvětlením je, že Munich Re je globální společnost, která sleduje a hodnotí dění ve světě a pořádá mezinárodní konference a zde si ho asi novinář odchytl, protože na webu společnosti jsem toto prohlášení nenašel. 

V listopadu asi pojedu do Munich Re a tak mne napadlo, co bych asi panu předsedovi řekl, kdybych se s ním potkal.

Řekl bych mu, že pevně doufám, že se jeho odhady nenaplní, že Evropa přeci jen najde společné racionální řešení příčin a dopadů migrační krize, ale kdyby se to náhodou nepovedlo, tak si přeji, aby toho Německo zvládlo co nejvíce.

Možná bych si posteskl, že mne i trochu mrzí, že Německo trpící nedostatkem volných pracovních míst tak dlouho blokovalo svůj pracovní trh novým členům EU, protože i zde jsou pracovití, šikovní a kvalifikovaní lidé.

V neposlední řadě bych mu možná také řekl, že jsem nyní více než kdy jindy rád za to, že žiji v Česku a že jsem rád za pragmatický postoj české vlády i přes kritiku zrovna třeba Německa nebo neziskového sektoru pracujícího s migranty a že to potvrzují i moji němečtí příbuzní, kteří se možná na důchod do Česka i odstěhují, protože v Česku přeci jen o trochu méně prší, než ve Würselenu.